Užitečné rady - papoušci

NEŽ SI PAPOUŠKA POŘÍDÍME

Ještě něž si pořídíme ptáčka je nutné se poradit o tom, jaký druh papouška by byl do naší domácnosti nejvhodnější, jaké vybavení budeme pro papouška potřebovat a alespoň přibližnou pořizovací cenu papouška. Dále bychom si měli uvědomit, jaké množství času a prostoru jsme schopni našemu nového členu rodiny poskytnout. Při koupi, ať už od chovatele či z petshopů dbejme na to, aby měl papoušek kroužek nebo čip (nemá-li papoušek kroužek, může se jednat i o nelegální dovoz), doklady o původu, popř. CITES a minimálně vyšetření na PBFD. V neposlední řadě si již předem zjistíme kontakt na nejbližšího veterináře zabývající se ptačí problematikou.

 

PAPOUŠEK U NÁS DOMA

Nezapomínejme, že papouška si pořizujeme na několik let, nezřídka desítky let, a proto musí být naší snahou mu zajistit co nejlepší péči, správnou výživu, hygienu a hlavně psychickou pohodu.

Pár nejdůležitějších rad:

- papouška umístíme na klidné místo ve výši očí do nejrušnější místnosti v bytě či domě

- čas, který budeme papouškovi každý den věnovat by měl být co nejvíce konstantní, zanedbávaný papoušek je nejčastější problém řešený veterinárním lékařem

- papouškovi zajistíme stejnoměrnou teplotu s minimálními náhlými výkyvy

- do klece papouškovi pořídíme něco na okusování a hraní, nejlépe z přírodních materiálů

- bidýlka by neměla být příliš hladká a úzká, odpovídající velikosti druhu papouška

- dodržování pravidelného čištění a hygieny je velmi významnou prevencí proti původcům mnoha chorob

- zajistíme papouškovi pestrou stravu odpovídající co nejvíce jeho přirozené skladbě potravy, pozor na jedovaté rostliny v domácnosti!

- pravidelně kontrolujeme příjem potravy a vody, aktivitu papouška, vzhled peří a trusu

- máme-li možnost, pravidelně ptáka vážíme, ideálně 1x za 14 dní

 

Mezi jeden z nejdůležitějších kroků po nákupu papouška je jeho návštěva a základní preventivní prohlídka u veterinárního lékaře. Tato prohlídka by se měla minimálně každoročně opakovat, abychom předešli či včas zabránili rozvoji choroby.

Preventivní prohlídka zahrnuje:

- základní klinické vyšetření, zhodnocení zdravotního stavu, tělesné kondice, hmotnosti, stavu peří, sliznic atd.

- vyšetření trusu – mikroskopické vyšetření bakteriální mikroflóry střeva a parazitologické vyšetření

- u větších papoušků pak vyšetření na PBFD, chlamydiózu, popř. jiná onemocnění

 

POZOR! Papoušek na sobě do poslední chvíle nenechá znát žádné onemocnění.

 

KDYŽ PAPOUŠEK STŮNĚ

Někdy se ovšem stane, že navzdory veškeré sebelepší péči nám papoušek onemocní.

Když papoušek:

- nadměrně spí

- chová se jinak, je nervózní, apatický

- sedí bez zájmu několik hodin, odpočívá na obou nohách a hlavu si schovává do peří na zádech

- nepřijímá potravu, má nesprávný tvar zobáku

- má matné oči bez lesku

- peří má rozčepýřené, neuhlazené, bez lesku

- má změněnou konzistenci trusu, špinavé okolí kloaky

- kýchá, často zívá, při dýchání pohybuje ocasem

- krvácí z konečníku

- nechává viset bezvládně nohu či křídlo

- škube se

- má třes, křeče apod.

NEODKLÁDAT, NEVÁHAT!

Zaznamenáme-li jeden či více z těchto příznaků, neměli bychom váhat a odkládat cestu k veterináři!

Na cestu k veterináři papouška umístíme do transportní klece či domácí klece, vezmeme vzorek trusu nejlépe velikosti lískového oříšku do nepropustného obalu (často chovatelé používají plastové obaly od fotografických filmů) nebo na dno klece umístíme papír, vzorek krmné směsi a klec či přepravku chráníme před chladem, horkem a vlhkem, zároveň zajistíme dostatečné množství vzduchu.

Popálení, opaření, otrava, krvácení, dušení vyžaduje okamžitou intervenci veterinárního lékaře. Stejně tak jako pokousání psem či kočkou, úraz a otevřená zlomenina.

 

PRVNÍ POMOC

Jako první pomoc při známkách onemocnění nám může posloužit infračervené záření. Světelnou lampu umístíme asi 30 cm od klece, přičemž zajistíme, aby se papoušek mohl z místa osvětlení kdykoli vzdálit. Pokud nezaznamenáme zlepšení do pár hodin, navštívíme veterináře. Lampu poté odstraňujeme postupně, aby nedošlo k příliš velkému výkyvu teploty. Toto metodu NIKDY nepoužíváme u křečí!

 

Opaření, popálení – zchladit studenou vodou, NE LEDEM!

Po pozření jedu – práškové živočišné uhlí rozpuštěné ve vodě

Krvácení – zastavit přiložením gázy, kapesníku

Dušení – poskytnout dostatečný přívod čerstvého vzduchu

Pokousání, úraz – uložit papouška na klidné temné místo s dostatečných přívodem vzduchu

Zlomenina – zabránit přílišnému pohybu papouška, popř. umístit do krabičky

Po potřísnění mastnotou - opláchnout slabým roztokem dětského mýdla nebo šampónu, poté vlažnou vodou a nechat uschnout na teplém místě, NEPOUŽÍVAT FÉN!

NIKDY nepodáváme jakákoli léčiva bez předchozí porady s veterinárním lékařem!

 

NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ

 

PBFD (nemoc zobáku a peří papoušků)

Je to onemocnění způsobované cirkoviry napadající nejčastěji papoušky šedé a kakadu. Diagnostika se opírá o identifikaci viru pomocí metody PCR z krve či peří. Virus je vysoce odolný v prostředí, proto je nejdůležitější prevencí důkladná hygiena a dezinfekce. Projevuje se poruchami opeření, degenerativními změnami na zobáku a celkovou imunosupresí. Virus je velkou hrozbou pro mláďata, u kterých probíhá v akutní formě a často končí úhynem. Léčba se zatím omezuje jen na podpůrné podávání imunostimulátorů (Beta-glukany).

 

Chlamydióza

Známá též pod názvem ornitóza, psitakóza či ptačí nemoc. Původce je bakterie Chlamydophila psittaci a vnímaví jsou pravděpodobně všichni ptáci. Projevy jsou různorodé, od asymptomatických až po těžké infekce končící úhynem, nejčastěji deprese, hubnutí a načepýřené peří. Léčba spočívá v dlouhodobém podávání antibiotik. Je to jediné onemocnění u papoušků přenosné na člověka, a proto se doporučuje udělat vyšetření na toto onemocnění u každého nového papouška.

 

Neuropatická gastrická dilatace (NGD)

Onemocnění především středních a velkých papoušků zatím neznámé etiologie. Projevuje se apatií, stází potravy, nestrávenými semeny v trusu a výrazným hubnutím. Diagnostika je založená na histologickém vyšetření. Terapie je zatím stále jen podpůrná a paliativní.

 

Megabakterióza

Onemocnění způsobované kvasinkou Macrorhabdus ornithogaster vyskytující se nejčastěji u andulek, korel a pěvců. Projevuje se hubnutím a nestrávenými semeny v trusu. Diagnostikuje se na základě nálezu kvasinky v cytologickém vyšetření trusu. Léčba je dlouhodobá a nejistá.